A jak to vlastně u nás začalo?

01.01.2006 00:00

V květnu roku 1984 jsme si pořídili našeho prvního pejska do rodiny. Byla to černá malá kníračka Aja z Arby. Aja v mládí byla hodná fenečka, avšak strašně uňafaná. Bohužel přibývajícími léty se z ní stala hysterická nervózní fenka, která kousala od pohledu. Přesto si naše srdíčka získala. V roce 1986 měla nádherná štěňátka, která již měla název naší chovatelské stanice. Opustila nás v nedožitých 13 letech.

           
V té době jsme již měli jihoruského ovčáka, krásnou sněhově bílou dámu, s dlouhou srstí Anutku z Březové rokle. Anutka nás svoji láskou stále obdarovávala. Perfektně hlídala, jezdila po výstavách a reprezentovala jihoruské plemeno v celé kráse ( světový vítěz 1990 Brno …). Měla dvakrát štěňátka. Z prvního vrhu se velice podařil pejsek Andy, který měl nezvykle šedivou a vzácnou barvu. Byl velice krásný a díky majitelům Velenovým se mu dostalo velkých ocenění na výstavách ( interšampion, grantšampion). Anutka (Anička) zemřela ve svých devíti letech. Z druhého vrhu u nás zůstal Benjamin ( Bráška). Bráška svoji práci hlídače plnil velice důsledně až někdy bolestivě. Hlídal i mne před mým synem i manželem. Jeho chování se mi dařilo omlouvat před rodinou sedm let. Naštěstí si jej vzal pán na hlídání soukromé ZOO  do Prahy.

 

 ▪Ve třech letech Brášky ( v roce 1998) padlo rozhodnutí den ze dne, že si pořídíme rotvičku. Byli jsme přesvědčeni, že bude vyrůstat na zahradě s Bráškou.V okamžiku,  kdy jsme se stali třetími majiteli pětiměsíční rotvičky Blis z Milberku, kterou jsme hned přejmenovali na Bertičku, zahradu nahradilteplý pelíšek doma. Nádherná čubinka s milou, koketní povahou si nás hned získala. Byla velice učenlivá a vnímavá. A tak jsme vzájemně začali pronikat dokynologie, která nám před tím vůbec nic neříkala . V roce 2002 porodila malé rotvíky, dvě fenečky dva pejsky. Dodnes vídám jednu fenečku Axinku, která podědila, jak krásu tak pracovitost po svých rodičích. Stále vidím v Axince jejího tatínka, jednoho z nejlepších plemeníků Xariho v.Teufelsbrücke a její maminku Bertičku, která bohužel 11.6.2003 ve svých 5 letech prohrála boj se zákeřnou rakovinou. Byla to statečná fenka, která po dobu 10 měsíců bez problému přijímala chemoterapii, abychom ji alespoň o kousíček prodloužili ten její krátký život. Věřte, že vůbec touto léčbou netrpěla, naopak měla velkou chuť žít! Ovšem den ze dne se všechny naděje rozplynuly.
                                           

 

 ▪ V té době jsme věděli, že už jiné plemeno nechceme, než rotvíka. Hned jsme si pořídili dva ! Máme Bínušku a Brunečka, kteří nám dělají radost i zlost, když něco rozkoušou nebo vyhrabou, ale milujeme je plným srdcem a věříme, že oni nás také. Oba mají vlastní kotce, ale moc se v nich nezdržují, převážně jim patří celá zahrada. Každý je úplně povahově jiný. Bínuše je drzá, velice aktivní a Brunďa je rozvážný, stále zamyšlený pejsek.
                                           

 

  Bertičku nám opravdu nikdy nenahradí, ale svoji rotvajlerskou uličnickou povahou si nás stále něčím novým získávají. Bínušku a Brunečka jsme zdárně uchovnili. Máme tedy chovný pár a už jenom čekáme na ten správný okamžik .

Děkujeme, že jste vydrželi až do konce
 
Karel a Darja Kahanovi

Vyhledávání

Kontakt

Lužická brána Darja Kahanová
Lindava 171
471 58
+420 602 187 033